„Když vzpomenu na celou tu předvánoční dobu, vybaví se mi, jak moc naplno jsme si to všechno užívali. Celý loňský prosinec pro nás byl velmi emotivní. Poznali jsme hromadu skvělých lidí, kteří se na koncertech podíleli, a pocítili tolik podpory od lidí, jež koncerty navštívili…! Byly to nepopsatelné okamžiky, kdy jsme stáli na jevišti a měli pocit, jako by nás každý jeden člověk v hledišti hnal kupředu a podporoval v cestě ke Klárčině lepšímu a kvalitnějšímu životu,” vypráví s odstupem jednoho roku Bára. To Fandovy myšlenky se vrací hned k počáteční zkoušce odvahy – prvnímu vystoupení před diváky: „Já vzpomínám, jak jsem na první koncerty v Morašicích zůstal s Klárkou sám, protože Barča byla nemocná,” popisuje teď už s úsměvem. „A také na to, jak si Klárka koncerty užívala. Tleskala, tancovala a pozorovala všechna ta světla, která běhala po pódiu. Dojemné pro mě byly písně, které se zpívaly, a ty plné sály lidí,” vypráví.
…NÁKUP NOVÉHO VELKÉHO AUTA SE NAKONEC STAL O NĚCO VĚTŠÍ KOMPLIKACÍ, NEŽ SE ZPRVU ZDÁLO…
Loňský ročník byl pro Hudbu celý velmi specifický. Malá Klárka už od narození vyrůstá uvnitř hudbí komunity – na její handicap společně s Bárou postupně přicházely její základkové spolužačky a celoživotní kamarádky – Veru, Domča i Evča – jedny ze služebně nejstarších členek Hudba pomáhá. „Že se Doležalovi musí okamžitě stát jednou z našich rodin, mi bylo jasné hned, jak jsme na handicap přišli. A ano, byl to ročník, na kterém mi záleželo víc než kdy dříve. Něco, co děláme prakticky celý svůj život, se najednou vrátilo přímo nám. A v míře, kterou jsem si nedokázala ani představit,” popisuje Veronika Voženílková – orchestrová zpěvačka. Misí sedmnáctého ročníku bylo pořídit Doležalovým nové, velké auto. Jeho nákup se však stal o něco větší komplikací, než se zprvu zdálo. „Dodávku jsme objednávali už v září loňského roku s tím, že dodání bude nejpozději v červnu roku letošního. Dodavatel však termín nesplnil a odsunul ho nejprve na září a pak až na prosinec,” vypráví Fanda Doležal. V době, kdy tento článek vzniká, tak Doležalovi pořád ještě nejezdí. „Věříme však, že v prosinci už dodávka přijde a budeme ji moci plně využít na dopravu věcí na rehabilitace, na které s Klárkou nastupujeme začátkem ledna,“ dodavá Fanda jedním dechem.
Protože na auto bude rodina moci částečně využít i státní příspěvek, část financí ještě zbyla. „Pořídili jsme za ni již dva čtrnáctidenní neurorehabilitační pobyty v centru Arcada v Hraniccích na Moravě, kde Klárka denně cvičí s fyzioterapeutkou,” vypráví Bára. Na rehabilitacích posiluje hrdinka loňského ročníku celé své tělo: „Snažíme se hlavně o to, aby se sama zvládla dostat do sedu, což pro ni stále zůstává obrovským problémem,” doplňuje maminka. Klárka při cvičení trénuje především oporu o ruce. Tak, aby se na ně mohla spolehnout a pomohly jí při zvedání se na čtyři a následně ve vysokém kleku či ve stoji. Po proběhlých rehabilitacích se vše zmíněné velmi výrazně zlepšilo. „Na druhé straně začalo Klárce během léta více epileptických záchvatů,” popisuje tatínek. „A tak jde teď slibně rozjeté intenzivní cvičení na chvíli stranou.” Rodina proto nyní hledá optimální nastavení medikace a doufá, že nové léky Klárce co nejdříve zaberou. K posilování držení těla se chtějí co nejdříve vrátit. Tak jako s ostatními rodinami se i s Doležalovými letos potkáte v koncertních sálech. Fanda se odvážně přidal k našim technikům a z Báry a Klárky se pro letošek staly jedny z důležitých opor aktuální rodiny – Vopálkových.
„Máváme a děkujeme.“
Návštěvníkům Hudby pomáhá bychom chtěli popřát, aby si koncerty moc užili, odreagovali se a načerpali hromadu vánočního těšení! Zároveň chceme poděkovat, že si udělali chvilku a na koncerty zašli. Nám to ohromně pomohlo vloni, kamarádům Vopálkovým to pomůže letos.
Během loňského ročníku si Hudba poprvé sáhla na milion. Bára, Fanda a malá Klárka si díky částce 1 209 846 Kč mohou pořídít nejen auto, ale léčebné pobyty v lázních. Do poslední židle vyprodané koncerty navštívilo 1 982 diváků. Ti si vyslechli 540 minut hudby, 180 minut slov a Verčiných vtípků a odnesli 713 párů pomáhacích ponožek. Počet dobrovolníků podílejících se na Hudbě se v loňském roce vyšplhal na číslo 136. Na jedno posezení snědí 250 řízků. Svoji podporu Hudbě směřovalo 52 parťáků a mecenášů – od drobných živnostníků po velké firmy. Děkujeme!
