Hudba pomáhá

„Večer barev” aneb o letošní Hudba pomáhá

Jak udělat ročník jiný, aby to však pořád byla Hudba pomáhá. Jak vytvořit nový playlist, když řada diváků léta přichází na „tu svou Andělskou a Havrany.” Jak spojit příběh rodiny a koncertní večer tak, aby plynule vyprávěl celistvý příběh – srozumitelný, příjemný, vřelý…

 „Někdy se to povede, někdy moc ne,” otevírá vyprávění Karel Telecký. „Dodnes mám na talíři Zuzčino: ‚Můj táta byl jednou. A řekl, že už nikdy nepřijde, protože měl pak týden deprese!‘ Řešil jsem si v sobě tenkrát nějaký láskový trable, což se celkem výrazně projevilo na playlistu a nebohý pan Bis to patrně odnesl,” směje se Karel. „Od té doby mám při tvorbě večera osobní výzvu – jednou pan Bis zase přijde, uvidíte!” No, uvidíme… Tak jak tak, letos by mohl být potěšen. A věříme, že i vy! Ročník svítí barvami, hravostí, energií, přináší hráče s novými nástroji i více scénických prvků.

„V posledních letech se vždy snažíme najít vazbu mezi příběhem rodiny a playlistem. Propojit je nějakým osobním vyprávěním – jako tomu bylo u táborákového dětství s Doležalovými nebo cestami za babičkou u Vopálkových. Letos pracujeme s příběhem Vojty a Fíly, kterému vévodí ohromná energie, a tak jsme do středu všeho dění postavili slovo hravost,” popisuje Karel. „Hromadu vjemů a pestrosti, která září z vizuálu, způsobu práce s orchestrem, zpěváky i světelnou scénou večera,” dodává. Neutuchající potřeba hry v co nejpestřejších formách je právě tím, co Štěpánkovi každodenně řeší. A k čemu má sloužit zahrada, která je cílem letošního výtěžku.

Na míru hravosti

 „Zadáním bylo používat více barev orchestru,” přebírá vyprávění Martina Novotná, která pro Hudbu píše veškeré notové party. „Velké orchestrální plochy měnit ve smyčcový kvartet a sólové výstupy muzikantů. Vytvořit jazzovou kapelku, naproti ní big band a v závěru filmovou hudbu. Co nejvíce hudebních vtípků, co největší pestrost, co nejvýraznější kontrasty. Nenechat odejít pozornost, měnit nálady, formy, tempa i obsazení. Když jsem se poprvé viděla s kluky Štěpánkovými, došlo mi proč. Protože přesně takový svět milují, potřebují a mají. Mnoho vjemů, mnoho životních barev koncentrovaných na tak malou plochu,” vysvětluje Martina.

V koncertním večeru tradičně vystupuje hudbí orchestr se svým sborečkem. K sólistům Verče Voženílkové, Gabče Zerzánové, Zuzce Bisové, Karlovi Teleckému a Pavlu Horníčkovi letos přibyla nová mladá kolegyně Johanka Nováková. Dirigent David Lukáš zůstal – až na délku a prošedivělost vousů – také nezměněn.

Jasnou změnu ale přináší host večera – akordeonista Jakub Jedlinský. „S Kubou se známe už dlouho, ale až na muzikantském barovém výletě k polským sousedům jsem se ho odvážil oslovit ke spolupráci. Koncertuje po světě, vystupuje s mnoha ohromnými tělesy, ve spoustě projektů, k tomu všemu ještě učí… Vlastně doteď nechápu, že kývl a místo v kalendáři vytvořil právě nám,” vypráví Karel. Jakuba bude na některých koncertech alternovat jeho kolegyně a kamarádka Veronika Krejčířová. Od obou se návštěvníci dočkají mistrovské interpretace a zároveň vřelé lidskosti.

Nejen na viditelné části pódia však dostal koncertní večer nové tváře. „Jsem starej, potřebuju mladší oči,” častuje Karel tvorbu scénáře. Od letošního roku tak nad jeho stránkami sedí noví kolegové Filip Janouch a Bohdana Ottová. „Bóďa neskutečně dobře chápe celou podstatu – pramen Hudba pomáhá. A Filip je na rozdíl ode mě zkušený divadelník,” vysvětluje Karel. Scéna tak už v letošním roce přináší více výrazové práce se sborem a sólisty i nové vizuální prvky ve světlech a kostýmech. Tvůrčí trio zároveň připravuje rok 2026, kdy Hudba oslaví svou 20. sezónu.

Orchestr Hudba pomáhá 2025

první housle: Vendula Boštíková, Barbora Voleská, Barbora Klasová, Vendula Nedělová, Kateřina Tmejová, Miriam Kašparová, Barbora Bejblíková

druhé housle: Iva Klímová, Simona Hájková, Johana Hamonová, Eliška Křížová, Karel Švarc, Helena Bubnová, Anna Kaucová

violy: Jiří Skalický, Martina Pavlisová, Josef Hájek
violoncella: Ondřej Švarc, Zuzana Roušarová, Eliška Trnková
kontrabasy: Jakub Klejch, Tomáš Felgr, Jiří Zamazal 

příčné flétny: Adéla Vrátilová, Alena Kratochvílová
klarinety: Jan Kazda, David Vomáčka 

trubka: Martin Sejkora
pozoun: Petr Sejkora
tuba: František Veselý 

klavír: Martina Novotná, Lukáš Hrubeš
kytary: Jakub Telecký
basová kytara: Lukáš Renza
bicí souprava: Ondřej Nešpor
tympány: Ondřej Filipi
zvonkohra a perkuse: Zuzana Famfulíková

vokalisté: Zuzana Klejchová, Jarmila Jůzová, Michaela Holásková, Lucie Hrubešová, Michal Štěpánek
sólisté: Veronika Voženílková, Gabriela Zerzánová, Karel Telecký, Pavel Horníček, Zuzana Bisová, Johana Nováková

akordeon: Jakub Jedlinský / Veronika Krejčířová

zvuk: Lubomír Adolf, Ondřej Boštík
light design: Vojěch Toman
styling: Jaroslava Vraspírová, Dana Vraspírová

dirigent: David Lukáš
aranže: Martina Novotná
scénář: Karel Telecký, Bohdana Ottová, Filip Janouch