Rodina potřebuje speciálně upravené auto

Na koncertě se sešlo mnoho našich podporovatelů, kteří ani nevěděli, že se vlastně znají nebo že na místě potkají někoho známého. Po usazení všech návštěvníků konečně přišlo zahájení a na pódiu se objevil Karel Telecký spolu s rodinou Lněničkových. Lidé se tak s nimi mohli blíže seznámit a poznat Tomáška, kterému je letošní výtěžek věnovaný.

Maminka Jana Lněničková popsala, jakou nemocí Tomášek trpí, a v krátkosti vysvětlila, že Tomášek ještě před půl rokem s obtížemi chodil, ale dnes už je na vozíku. Také publiku povyprávěla, že se museli přestěhovat do bezbariérového domu, aby to bylo s Tomáškem co nejméně náročné a aby se Tomášek cítil dobře.

Tatínek Petr Lněnička pak nastínil, na co využijí vybrané peníze. Doufají, že se jim podaří pořídit nové auto, které je přizpůsobené pro lidi s vozíkem. Nyní mají obyčejné auto, kam Tomáška musejí ručně přesouvat z vozíku, což není pouze jednou za den, ale klidně i šestkrát. Tomáškova sestra Andrejka navíc v krátkosti řekla pár slov o tom, jak se musela změnit jejich domácnost, když Tomášek usedl na vozík, oproti tomu, kdy ještě sám dokázal chodit.

Ke konci seznámení pozval Karel Telecký na pódium Janka Ledeckého, který rodině přinesl šek v hodnotě 98 570 korun, což je částka, kterou se pro Tomáška podařilo za tento koncert vybrat. Janek Ledecký popřál rodině jen to nejlepší, a aby vše zvládli, jak nejlépe to půjde. Pak už se rodina posadila do hlediště a samotný koncert začal.

Návštěvníci neskrývali nadšení

Běhen koncertu i pod respirátory, které měli všichni zodpovědně na sobě, byly vidět úsměvy lidí v hledišti, kteří si koncert velice užívali. Zdálo se, že všichni zapomněli na ten shon venku, ať už jde o koronavirovou situaci, nebo jen předvánoční spěch s koupí dárků pro své blízké. Všichni si užívali daný moment a kouzlo tohoto večera. Celý koncert působil pozitivní energií, která se vlévala do každého z nás. I když člověk přišel s hlavou plnou starostí, určitě musel odcházet opravdu nadšený.

Úžasné bylo i rozložení pomalejších a rychlejších písní. Ty pomalé budily nádech klidu a krásných myšlenek a ty rychlejší posluchačům lehce rozproudily krev a naznačily návštěvníkům, že koncert ještě zdaleka nekončí. Během pauz mezi písněmi Janek vždy prohodil nějaké slovíčko nebo historku, která publikum pobavila. Vánoční písně zároveň lehce naladily účastníky koncertu na vánoční atmosféru.

Lidé v publiku byli samozřejmě velmi akční a v některých částech zpívali, tleskali, luskali a hýbali se do rytmu písniček, nebo si jen pobrukovali a velmi si koncert užívali, což bylo vidět na potlesku po každé písni. I na úplném konci pak přišel bouřlivý potlesk, který Janek Ledecký odměnil přídavkem. Poté už bohužel náš koncert skončil, ale v paměti návštěvníků zůstal určitě dál. Po hudební části se navíc lidé zastavovali u dobrého vína nebo u našeho pultíku se srdcožkami a dalšími věcmi z nové hudbopomáhací kolekce.

Komentář mi poskytl jeden návštěvník z Brna, který mi řekl, že se podle něj koncert velice vydařil a úvodní slovo rodiny Lněničkových bylo opravdu dojemné, takže jim osobně přeje hodně štěstí do budoucna. Podle jeho slov Janek Ledecký společně s kapelou předvedli velice pěknou hudební kombinaci rocku a klasické hudby doplněnou o zábavné vsuvky mezi jednotlivými písničkami. Byl navíc velmi uchvácen místem konání a liboval si, že zvolené prostory atmosféru koncertu o to více umocnily. Sám za sebe může říct, že si koncert náramně užil a že na něj jen tak nezapomene, což snad platí i pro všechny ostatní návštěvníky.

Simona Skokanová