Již dlouho před začátkem koncertů se před kostelem začali scházet první návštěvníci, kteří byli natěšení na vystoupení Hudbího komorního orchestru a sboru. Nadšení ze společného setkání bylo cítit ze všech stran. Není divu, protože koncerty měly dlouhou pauzu, jelikož loňský ročník probíhal vzhledem ke covidové situaci online.
Všichni návštěvníci vzorně vytvořili řadu čekající na zkontrolování bezinfekčnosti a vstupenek. Pokud někdo nebyl otestován, mohl využít možnost testování přímo na místě. Vše velmi rychle odsýpalo a lidé v klidu vstupovali do vánočně vyzdobených prostor kostela. Cestou ke svému místu navíc míjeli pomáhací obchůdek s novými srdcožkami a dalšími předměty, které si mohli zakoupit.
Netrvalo dlouho a koncert začal. Již při prvních tónech nebylo pochyb, že letošní ročník bude opět skvostný a jedinečný. Návštěvníky pak přivítal ředitel festivalu Karel Telecký: „Dobrý večer! Měl jsem intenzivní pocit, že jsem tu byl včera. Ale ono je to tak dávno. Jaké jste měli dva roky? Pro nás to byly dva roky zvláštní. Do poslední chvíle jsme nevěděli, zda přijdete a kolik vás bude. Jsme rádi, že vás tu vidíme a že se tu s vámi můžeme setkat. Doufáme, že dnešní večer bude příjemným zážitkem, ačkoliv hezké zážitky nás všechny v posledních letech stojí větší úsilí.“
I přes roušky a respirátory bylo v očích posluchačů vidět, jak se usmívají a těší se ze společně strávených chvil. Celá řada z nich se pohybovala v rytmu písní vánočních i moderních. Také pořadatelé, a hlavně vystupující si ale možnost koncertovat náležitě užívali. Sólistky předvedly několik šatů, které byly krásné, vše doplňovalo zajímavé osvětlení a v kostele panovala příjemná atmosféra.
Před koncem koncertu se na pódium dostala podporovaná rodina Lněničkových v čele s Tomem, který přijel na vozíku. Maminka Jana popsala návštěvníkům velmi jednoduše vývoj Tomáškovy nemoci: „Dobrý večer, procházíme z Morašic a máme jedenáctiletého Tomáška, který trpí Duchennovou svalovou dystrofií. Já této nemoci pracovně říkám zloděj, zloděj svalové síly, kdy krade dystrofin, což je látka, která je potřeba pro tvorbu svalů. Diagnózu jsme se dozvěděli, když bylo Tomáškovi pět a půl roku. Před rokem usedl na vozík, i když byl do té doby na pohled zdravý.“
Výtěžek letošního ročníku pomůže rodině zafinancovat nový speciální automobil. „Aktuálně máme obyčejné osobní auto, takže přesuny Tomáška do školy nebo na rehabilitace jsou náročné. Pokaždé musíme Toma přesadit z vozíku do auta, vozík rozložit a složit do auta. Když přejedeme na místo, vytáhneme vozík, složíme a Toma na něj zase přesadíme. Někdy je to i šestkrát za den. Speciálně upravená dodávka má zezadu v kufru plošinu, která vyjede, a my budeme moci přejet s vozíkem přímo do auta,“ popsal Tomáškův tatínek Petr Lněnička.
Tom navštěvuje základní školu v Litomyšli a vzhledem k jeho pohybovému omezení potřebuje svého asistenta, kterým je Jan Špinar, jeden z organizátorů festivalu Hudba pomáhá. Není tedy divu, že se i on objevil na pódiu. Tomášek sice moc nemluvil, ale za pomoci Karla Teleckého se návštěvníci dozvěděli, že mu Honza pomáhá hlavně při přesunech po škole a dělají spolu lotroviny. „Rodiče Tomáška přivezou do školy, kde si ho přebírám. Jsem mu k ruce při hodinách a hlavně při přesunech po škole. S Tomíkem je každý den sranda a musíme si tu situaci ulehčovat smíchem,“ vysvětlil Honza.
Po představení rodiny a Tomáškova onemocnění byl rodině předán šek v hodnotě 32 500 korun, což je částka, kterou se podařilo vybrat na druhém z morašických koncertů. Tou dobou již bylo na kontě pro Lněničkovy dohromady 208 460 korun, z čehož mají pořadatelé velkou radost.
Rodině dostala také šek od zástupců Základní školy v Morašicích v hodnotě 6 000 korun. Děvčata předávající tuto částku pozdravila návštěvníky a podporovanou rodinu: „My všechny zdravíme a hlavně Toma, přišli jsme ti předat příspěvek na tvé auto, aby se ti lépe jezdilo a rodiče tě snáz přesouvali.“
Hudební vystoupení a Tomáškův příběh přivedly některé diváky až k slzám. Dá se tedy říct, že se oba koncerty v Morašicích maximálně vydařily, a všichni se již pilně připravují na pokračování letošního ročníku. Pokud někdo koncert nestihl a chtěl by rodinu podpořit, může se vypravit 4. prosince do Poličky, 12. prosince do Litomyšle a 25. prosince do Vysokého Mýta.
Ilona Holomková
