Tentokrát jsme se sešli v krásné budislavské hájovně, prozaicky pojmenované Samota. V páteční podvečer jsme se vydali na procházku do lesů a nezapomněli jsme s sebou vzít ani košíky, abychom si mohli nasbírat pár hříbků. Před setměním jsme potom rozdělali táborák, opekli buřty a u ohně si trochu zahřáli zkřehlé prsty. Kromě toho jsme v sobě probudili i zpěvného ducha, abychom pak v útulné chatě mohli hrát na klavír či kytaru a zazpívat si.
Když v sobotu ráno sluníčko začalo prosvítat mezi stromy, odstartovali jsme den výbornou snídaní. Ta byla doprovázena představením plánů a vizuální formy letošního ročníku. Dále jsme prezentovali naši vizi, která se týkala toho, jakým směrem by se náš festival měl v následujících letech ubírat. Následovala volba členů do správní rady a také volba rodiny, kterou podpoříme v roce 2024.
Než jsme se pustili do dalších činností, došlo dokonce i na několik hudebních ukázek z letošního koncertního playlistu. A že je to krása! Do oběda se ještě stihli sejít členové některých oddělení, kde společně vyladili to, co bylo potřeba. „Sešly jsme se s holkami z našeho oddělení merche, rozdělily jsme si, kdo co letos bude mít na starosti, probraly jsme vizuál a letošní novinky. Mezi propagačními předměty totiž budou poprvé dřevěná prkýnka nebo čelenky,“ popisuje vedoucí merche Eva Šimková. V poledne ale už všechny zlákala vůně hotového oběda, který pro nás s láskou připravily maminky.
Abychom netrávili čas pouze přemýšlením o úkolech, odpoledne jsme se sešli na louce před chatou, kde nám lektor Radek Hanzlík předvedl základní techniky systému sebeobrany označovaného jako krav maga. Když jsme si dostatečně odpočinuli, následovala únikovka od Jeníka Coufala, která dala zabrat pro změnu našim mozkům. Sobotní večer pak nabídl grilování a zpívání s kytarou, takže nám bylo zkrátka hezky.
V neděli dopoledne jsme chystali vše potřebné na společný oběd. Na svíčkovou od maminek se sjela velká Hudbí parta, ale také Doležalovi, které letos podporujeme. Po obědě jsme vyšli do lesů na procházku a pro děti byla připravena šipkovaná, která je dovedla k pokladu. Putovali jsme po bezbariérových lesních cestách, takže jsme mohli vyrazit všichni společně a žádný kočárek ani bolavé nožky po lekci sebeobrany nebyly problém.
A jak víkend prožila členka týmu Bohdana Ottová? „Trávit čas s Hudbí partou je pokaždé na (d)uši hladící. A ve spojení s místem, jako je Budislav, z toho byl nádherný víkend plný písniček, radosti, nových zážitků a dobrot od maminek. Být součástí toho, co Hudba pomáhá dělá, je vážně radost. Člověk si s touhle partou srdcařů totiž vždy připomene, co je na světě opravdu důležité.“
Druhý Hudbí tábor, který proběhl na začátku října, byl určený hlavně pro muzikanty a proběhl formou jejich zkoušek. V pátek se nejprve na společném zkoušení sešli vokalisté, zatímco v sobotu si zahrály smyčce pod vedením nového dirigenta Davida Lukáše. Paralelně navíc probíhala zkouška rytmiky s dechovou sekcí, která bude letos nástrojově barevnější. Odpoledne muzikanti zhodnotili celý nácvik i další směřování sousedské benefice.
V neděli se začal na několika písních sehrávat celý orchestr. Jelikož jsme zkoušeli v Suché Lhotě, odkud pochází i letos podporovaná Klárka Doležalová, přišla se za námi v průběhu zkoušky se svými rodiči podívat. Vypadala nadšeně, takže doufáme, že se jí budou koncerty líbit. Tento ročník pro nás bude obzvlášť osobní, protože Doležalovy většina z nás dobře zná. Jsou to dlouholetí fanoušci festivalu a pro mnohé i kamarádi od dětství.
A jak bude podle účastníků druhého Hudbího tábora vypadat letošní playlist? „Objeví se v něm nové písně, ale i ty, které od nás už návštěvníci dobře znají, takže si snad na své přijde opravdu každý. Snažili jsme se zalovit i v rytmičtějších písních, ale žánrově trochu jiných, než lidé mohli slyšet loni s bigbandem. Ty jsme potom samozřejmě přizpůsobili letošnímu obsazení orchestru.“
Při letošních Hudbích táborech jsme se setkali se starými známými, přivítali nové členy týmu, dali dohromady nápady pro tento rok a znovu si připomněli, jak moc nás baví pomáhat!
