„Teď se sestrou Hankou organizujeme akce s názvem Hudba jede na výlet, kde máme na starosti v podstatě úplně všechno,“ říká Janča. Co si pod tím představit? Společně musí vymyslet místo, kam se Hudba vydá, ale i to, jak se tam dopraví. Dále jsou zodpovědné za vyřizování různých rezervací či vstupenek, aby někoho náhodou nezaskočilo, že dorazí velká skupina lidí. V den výletu pak musí několikrát přepočítat všechny nahlášené účastníky, aby se náhodou někdo někam nezatoulal nebo se nezapomněl.
V běžném životě Janča pracuje jako reklamační referentka ve firmě se sanitární technikou. Jak sama říká, výhodou její práce je to, že neustále jedná se zákazníky a někdy i těmi dost nepříjemnými. Tím pádem je zvyklá na stres a každodenní kontakt s lidmi, je komunikativní a zároveň si dokáže udržet chladnou hlavu, což během příprav festivalu Hudba pomáhá velice využije.
Ještě než se dostala k práci reklamační referentky, vyzkoušela si Janča pozici asistentky a učitelky v mateřské školce. S dětmi byla v každodenním kontaktu, takže moc dobře ví, že některé rodiny to bohužel nemají jednoduché. „Je dobře, že jim někdo chce podat pomocnou ruku, vlastně v čemkoliv,“ říká. Ve volném čase pak Janča ráda čte, ač na to momentálně nemá moc času, a vrací se hlavně k oblíbeným knihám, které zdobí její sbírku.
K festivalu se Janča dostala vlastně náhodou. Její kamarádka z Morašic je součástí týmu Hudba pomáhá už nějaký ten pátek, a proto Janča začala chodit na koncerty jako divák. Když ale organizátoři oznámili, že hledají další dobrovolníky, kteří by jejich tým rozšířili, neváhala a přihlásila se. „Společně se ségrou jsme se vydaly na hromadnou schůzi, kde nás ostatní seznámili s tím, jak to vypadá v zákulisí a jaká bude naše role. Pak slovo dalo slovo a už jsme v tom jely taky. Pokud dobře počítám, jsem u Hudby momentálně čtyři roky,“ popisuje Janča.
Když se k festivalu přidala, zdál se Janče o dost menší: „Možná to ale bylo jen tím, že jsem na začátku viděla hlavně to, co se odehrávalo na koncertech, a ne všechnu tu práci, která za tím vším je. Dnes se navíc na koncerty zvou různí hosté, takže to pro návštěvníky, kteří nás chodí každoročně podpořit, není pořád to stejné.“
Pokud jde o to, co se Janče na festivalu nejvíce líbí, je to právě pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují, ale i to, co jí práce s handicapovanými lidmi a jejich rodinami přináší. „Děti, které podporujeme, jsou energické a veselé, což mi popravdě vždy dodá sílu. Občas si myslím, že pomáhají spíš ony nám než my jim. Ukazují nám totiž jiný pohled na svět,“ říká a s úsměvem.
Co se týče budoucího fungování, Janča předpokládá, že se festival bude i nadále rozvíjet a že bude neustále přibývat dobrovolníků, kteří chtějí přiložit ruku k dílu. „Pokud bude festival stále pomáhat dětem a rodinám, které si to zaslouží a trochu té pomoci potřebují, budu ráda, když všechno zůstane tak, jak je to nyní. Jestli se nám navíc povedou rozjet i letní projekty, jako jsou akce Hudba jede na výlet, bude to dobrá zkušenost a příležitost potkat se i jindy než před Vánoci,“ dodává.
A co by Janča vzkázala ostatním organizátorům a těm, kteří festival každoročně podporují? „Milý týme, děkuji za to, že věnujete svůj volný čas ve dne i v noci, v létě i v zimě tomu, abyste někomu zlepšili den a vytvořili mu úsměv na tváři. A vy ostatní se rozhodně nebojte zapojit, přijďte mezi nás, nebo prostě jen poslouchejte, koukejte a podporujte náš festival!“
