V běžném životě je Verča momentálně maminkou na plný úvazek. Na mateřské dovolené ale nezahálí a pilně s kapelou nacvičuje písně pro letošní koncerty. „V loňském roce se to všechno dalo s festivalem celkem dobře skloubit. Náš Jířa byl malé miminko, které většinu dne prospí a hlavně nikam neuteče. Mohla jsem si ho tedy brát s sebou na zkoušky i na celodenní generálky těsně před koncerty. Velmi často byl jako chůva využívaný Jiříkův milovaný tatínek, bez kterého by se to rozhodně zvládnout nedalo,“ říká Verča.

Ve volném čase se nejraději věnuje svým přátelům a rodině, protože jak sama říká, přátelství a rodina jsou pro ni prioritou číslo jedna. „Ráda také čas od času navštívím nějaký koncert nebo si zahraji na různé hudební nástroje. Když pak mohu trávit svůj volný čas s přáteli a rodinou například na společném výletě, nejlépe k tomu všemu s kytarou v ruce, jsem ten nejšťastnější člověk pod sluncem,“ popisuje Verča.

Verča patří k zakládajícím členům skupiny Parkoviště pro velbloudy, která vznikla již v roce 2008. K festivalu Hudba pomáhá se poté přidala roku 2013 a od té doby je jejich společným cílem pomáhat lidem prostřednictvím hudby. „Když Karel přišel s nápadem připojit se k tomuto festivalu, myslím, že nikdo z členů kapely ani na chvíli nezaváhal. Proč bychom přeci nepomohli něčím, co nás všechny spojuje, naplňuje a nesmírně baví?“ komentuje.

A co na našem festivalu Verča nejvíc oceňuje? „Miluju spojení toho, co mě baví s tím, že mohu trávit čas s lidmi, které mám ráda. Tým Hudba pomáhá je založený na přátelství a nikdo to nedělá proto, že musí. To je na tom to nejkrásnější. Navíc si mnohem více uvědomuji důležitost festivalu od té doby, co se mi narodilo zdravé dítě. Jsem za to neskutečně vděčná a moc dobře vím, že ne každý má takové štěstí.“

Festival každý rok roste a do týmu se přidávají další nadšenci, kteří chtějí pomáhat handicapovaným dětem. S tím přicházejí také nové nápady a energie. „Po každém uplynulém ročníku mám skvělý pocit z toho, že jsme odvedli kus dobré práce a jsem pyšná, že toho mohu být součástí. K těmto pocitům se však každoročně přidává pocit, že už se Hudba pomáhá nemá kam posunout a že už se nedá vymyslet nic, co by trumflo předchozí ročník. Karel nás však vždy přesvědčí o tom, že dá,“ říká Verča s úsměvem a dodává, že by si přála, aby festival zůstal tak přátelský, jako byl doposud.