Vojta Vrchota
V roce 2015 jsme se rozhodli podpořit Vojtu Vrchotu z Litomyšle, který trpí dětskou mozkovou obrnou v kombinaci s epilepsií, zrakovou poruchou a středně těžkým mentálním postižením. Z výtěžku rodina zaplatila speciální léčebné programy v lázních Klimkovice, kde Vojtovi pomohli zpevnit trup a více rozhýbat ruce. I dnes na sobě ale Vojta neustále pracuje, a pokud to situace dovolí, určitě s rodinou navštíví některý z letošních koncertů.
Poslední rok byl pro Vrchotovy hlavně „covidový“. Vojta byl z lockdownů nadšený, protože nemusel do stacionáře. Jeho maminka Anna si opět vyzkoušela, jaké je to být pečující osobou na plný úvazek. „Dlouho jsem si přála, abychom si zase mohli užít společný čas, ale že to bude takhle dlouho, to jsem nečekala. Všechno jsme to ale zvládli, a když jsme se zase mohli se všemi setkat a obejmout, měli jsme velkou radost,“ říká paní Vrchotová.
Vojta si to doma s maminkou náramně užíval. „Vymýšlel jídelníček a společně jsme si představovali, kde a u koho jsme zrovna na kávičce. Hodně jsme se nasmáli. Když měl ale Vojta jít po dvou a půl měsících zase do stacionáře, večer byl hodně zamlklý. Nakonec vyhrknul: ‘Mami, bude se ti po mně stýskat, když budu ve stacíku?’, což je jeden z momentů, na které vzpomínám,“ vypráví paní Vrchotová. Je ale ráda, že každý z nich má své vlastní aktivity a svůj prostor pro své žití.
A jak je na tom Vojta momentálně po zdravotní stránce? „Vojta měl již dva roky naplánovaný zákrok, ze kterého pokaždé kvůli covidové situaci sešlo. Letos v srpnu ale konečně podstoupil operaci kyčelního kloubu a stehenní kosti, která ho minimálně na tři měsíce upoutala na lůžko. Věříme, že to zamezilo úplnému omezení Vojtových pohybových schopností a že se díky intenzivním rehabilitacím opět vypracuje do své původní fyzické a psychické formy.“
Jan a Radovan Jiskrovi
Ročník 2017 byl věnovaný Honzíkovi a Radovanovi Jiskrovým z Dolního Újezdu. Dvojčata trpí dětskou mozkovou obrnou v kombinaci s epilepsií a oční vadou, a proto jim rodiče z výtěžku pořídili speciální přístroj s názvem MOTOmed, díky kterému mohou chlapci doma efektivně posilovat dolní končetiny. Pomáhá jim s protahováním nohou, aby se svaly tolik nezkracovaly.
Dle slov maminky Věry se celé rodině momentálně daří dobře, ačkoliv první polovina roku byla pro všechny těžká. „V květnu jsme měli veliký strach o Honzíka, protože měl silný epileptický záchvat a dva dny byl v bezvědomí na ARO. Změnou léků se z toho ale bez následků dostal. Sice mu ještě dva měsíce trvalo, než byl úplně v pořádku, ale to už jsme ho měli doma,“ říká paní Jiskrová.
Ještě dnes bývá Honzík někdy unavený a vyhýbá se jakýmkoliv změnám, ale jeho stav se od května výrazně zlepšil. Mnohem veselejší je teď i Radovan, který velice těžce nesl, když bráchu neměl doma a stále ho hledal. Volné chvilky se proto rodina snaží trávit společně. „Jezdíme na krátké výlety a kluci pravidelně navštěvují stacionář v Litomyšli, kde se jim moc líbí,“ popisuje maminka chlapců.
Ani Jiskrovi si v loňském roce nenechali ujít vysílání našeho vánočního pořadu, a pokud to situace dovolí, letos se na některý z koncertů vypraví i osobně. A co by našemu týmu chtěli vzkázat? „Přejeme vám všem hlavně hodně zdraví, štěstí a ať se letos vše povede ke spokojenosti vybrané rodiny. Jste skvělý tým a moc rádi na vás vzpomínáme.“
Davídek Herman
V roce 2018 jsme výtěžek benefičních koncertů a doprovodných akcí věnovali Davídkovi Hermanovi z Vysokého Mýta, který trpí dětskou mozkovou obrnou, má spastické končetiny a hypotonický trup. Finance posloužily k zaplacení pobytů v lázních Klimkovice, které Davídek dvakrát navštívil i během letošního roku.
V září Davídek nastoupil do první třídy, kde je velmi spokojený. Kromě toho se pilně věnoval také cvičení a rehabilitacím. „Náš boj s handicapem nevzdáváme a makáme dál. Davídkovi se podařil velký pokrok, když se naučil správně lézt. Pan doktor na neurologii mi navíc sdělil, že už je připravený na samostatnou chůzi, pokud k tomu bude mít kvalitní pomůcky,“ říká maminka Olivie Hermanová.
Když to situace dovolí, Hermanovi v brzké době opět navštíví Klimkovice a budou pokračovat v rehabilitacích pod dohledem fyzioterapeuta. „Korona nás trochu zbrzdila v intenzivním cvičení a posunula pobyt v Klimkovicích, kde byla dětská část jednu dobu úplně zavřená. Neurorehabilitační klinika AXON sice fungovala dál, ale musela jsem jim Davídka pouze předat, odejít ze zařízení pryč a čekat venku. Nebylo to vůbec jednoduché, ale byla jsem ráda, že Davča cvičí,“ popisuje paní Hermanová.
Ačkoliv je situace někdy náročná, Davídek dokáže díky svým vtipným poznámkám rodinu vždy spolehlivě rozesmát. Těší se i na letošní koncerty, které by Hermanovi rádi navštívili. A co vzkazují organizátorům? „Přejeme, ať Hudba pomáhá co nejdéle podporuje všechny, kteří to potřebují. Pro rodinu, která pečuje o své milované dítko s handicapem, je nesmírná úleva, že na to člověk není sám. Za úžasné zážitky z festivalu jsme moc vděční!“
Michalka Mikulecká
Výtěžek koncertů uspořádaných v roce 2016 byl věnovaný Michalce Mikulecké z Vysokého Mýta, která trpí střední mentální retardací. Za vybrané peníze jí rodiče zaplatili terapii v lázních Klimkovice, kde Míša cvičí a soustředí se na posilování celého těla. Do Klimkovic zavítala i během letošního podzimu a moc se jí tam líbilo.
Když to situace dovolí, Mikulečtí se snaží společně trávit každou volnou chvíli. Míšu teď moc baví čtení a jakékoliv vytváření, ve kterém se pořád zdokonaluje. Nezapomíná ale ani na potřebné rehabilitace. „Nejvíce v rámci cvičení pracujeme na správné chůzi a držení celého těla. Míša dělá velká pokroky, což je pro nás vždy nečekané a překvapující,“ říká sestra Kateřina.
A jak rodinu ovlivnila koronavirová situace? „Všechno bylo samozřejmě o něco náročnější. Michalka má ale školu moc ráda, a tak pilně trénovala a učila se i v domácím prostředí. Také byla v kontaktu se svými kamarády a učiteli alespoň přes videohovory. Snažili jsme se navíc podnikat výlety do přírody, strávili jsme hezkou dovolenou na severu Čech a užívali jsme si společně strávený volný čas.“
V loňském roce si Mikulečtí naladili festival Hudba pomáhá v online podobě, ale letos by se rádi přišli podívat i naživo, protože na koncerty rádi vzpomínají: „Je neuvěřitelné, jak celý projekt funguje a dokáže opravdu pomoci těm, kteří to potřebují. Velmi vás obdivujeme a přejeme vám sílu i spoustu možností pomoci dalším dětem.“
Erik Pecháček
V roce 2013 se z výtěžku benefičních koncertů radoval Erik Pecháček, který trpí dětskou mozkovou obrnou. Rodiče mu pak za vybrané peníze zaplatili léčebné pobyty v lázních. I dnes se Erik věnuje pravidelnému cvičení a rehabilitacím. Během roku spolupracoval hned s několika fyzioterapeuty, z nichž každý přispěl něčím jiným, takže jsou patrné pokroky v síle, zpevnění i rozsahu.
Jelikož Erik v letošním roce nastoupil na druhý stupeň základní školy, prim hraje především studium. Během covidu si ale samozřejmě vyzkoušel také domácí vzdělávání: „Online výuka byla docela zajímavá. Erik se tomuto způsobu učení rychle přizpůsobil a dobře se adaptoval na novou situaci, takže neměl žádný problém a spíše se mu to líbilo,“ říká jeho tatínek Filip Pecháček.
Léto se Pecháčkovi snažili prožít aktivně, a proto si naplánovali řadu výletů po České republice. „Erik dostal speciální motorek k vozíčku, takže ho teď neustále využívá. Byli jsme se společně podívat v Karlových Varech na filmovém festivalu, kde jsme si to moc užili. Kromě toho jsme se vydali také na Karlštejn, Erik se vydal na English camp, kde je pokaždé ve svém živlu, a zúčastnil se také soustředění ve stolním tenise,“ doplňuje pan Pecháček.
Ačkoliv v loňském roce festival Hudba pomáhá proběhl pouze formou večerního pořadu, Pecháčkovi ho neustále sledují a celému týmu moc fandí. Pokud to bude jen trochu možné, přijedou se letos podívat na vánoční koncert do Litomyšle. Pořadatelům vzkazují: „Ve své činnosti pokračujte, protože jste všichni skvělí a pomoc, kterou rodinám s handicapovanými dětmi nabízíte, je báječná!“
